Začátkem září proběhne slavnostní nástup k udělení čestného názvu pěší rotě Aktivní zálohy KVV Pardubice

Dne 3. září 2021 bude samospráva Pardubického kraje společně se složkami Integrovaného záchranného systému pořádat na Perštýnském a Komenského náměstí akci Den Pardubického kraje.

V rámci doprovodného programu proběhne také slavnostní nástup pěší roty Aktivní zálohy Krajského vojenského velitelství Pardubice, které hejtman Pardubického kraje propůjčí čestný název praporečníka Karla Bezdíčka u příležitosti 100. výročí Československé obce legionářské a současně k tomuto aktu předá stuhu.

Stuhu pěší rotě předá na této akci také primátor města Pardubice a poslanec Parlamentu ČR a současně člen Výboru pro obranu PS ČR Jan Řehounek.

Celý slavnostní ceremoniál doprovodí Ústřední vojenská hudba Praha a chybět nebude ani čestná jednotka Posádkového velitelství Praha.

Karel Bezdíček se sice narodil ve Vídni  (27. ledna 1888), kde jeho otec několik let pracoval jako krejčí, ale ještě mu nebyl ani rok, když se jeho rodiče Marie a Josef Bezdíčkovi rozhodli vrátit do jejich rodného města, do Sezemic u Pardubic.

V roce 1894 začal Karel Bezdíček chodit do první třídy obecné školy v Sezemicích a vstoupil do sezemického Sokola. I přes vynikající školní výsledky se rozhodl vyučit krejčovskému řemeslu. Po vzoru svého otce se vydal na zkušenou do Vídně. Zde také přivykl samostatnosti a odhodlal se cestovat a poznávat svět. Následně zastával své řemeslo v několika dalších evropských městech.  Jeho sen založit si moderní krejčovský závod a zaopatřit rodiče přerušil nástup na vojenskou službu. Po ukončení vojenské služby na podzim roku 1912, odcestoval ze Sezemic do Francie, kde jako vyučený krejčí začal provozovat vlastní živnost. Tam se také stal cvičitelem pařížského Sokola. Byl členem gymnastického družstva a spoluzakladatelem dramatického a tanečního odboru Sokola Paříž a v neposlední řadě i sokolským praporečníkem. 

Po vypuknutí první světové války bylo ve Francii rozhodnuto, že cizinci mohou bojovat pouze v rámci Francouzské cizinecké legie. Karel Bezdíček se rozhodl bojovat na straně Francie proti společnému nepříteli.  Do zbraně se hlásil dobrovolně a s nesmírným odhodláním ve víře v samostatný stát Čechů a Slováků. České krajany spojoval společný odpor proti Rakousko-Uhersku, proto se čeští a slovenští dobrovolníci ve Francii ihned po vypuknutí války hlásili do boje proti Centrálním mocnostem. Následoval přesun do pevnosti u města Bayonne. Karel Bezdíček byl zařazen do první roty praporu C v rámci pochodového pluku cizinecké legie. Byla to jedna z prvních ryze českých jednotek připravených k boji za národní svobodu. Rota čítala 250 dobrovolníků a získala si své označení rota „Nazdar“. Dne 12. října 1914 po ukončení výcviku rota převzala svůj rotní praporec z červeného hedvábí s vyšitým bílým českým lvem, dar od bayonnských dam, a Bezdíček spolu s dalšími dobrovolníky začleněnými v rotě Nazdar složili slavnostní přísahu. Po složení přísahy zvolal velitel roty francouzský kapitán Marie Léon Joseph Sallé na Karla Bezdíčka: „Ty jsi ten, který bude prapor nositi. Mám v tebe důvěru já i celá setnina, chraň ho!“

Své hrdinství prokázal při památném útoku dne 9. 5. 1915. Francouzské velení rozhodlo, že prapor C s českou rotou Nazdar vyrazí v prvním sledu proti nepříteli jako průlomová jednotka. Německé pozice se nacházely na terénní vlně u vesnic La Targette a Neuville Saint Vaast. V krutých bojích se vyznamenala rota Nazdar, která však utrpěla velké ztráty.  Na Ouvragesblancs nedaleko La Targette padl i praporečník roty Nazdar Karel Bezdíček, který šel na zteč i s praporcem roty. Podle jedné z verzí byl zasažen střelbou a padl do německého zákopu, kde zemřel. Podle jiné verze byl roztrhán dělostřeleckým výbuchem.

V polovině roku 1918, kdy se tvořily samostatné československé legie ve Francii, jako regulérní československé vojsko, bylo z fronty staženo asi 50 dosud žijících příslušníků původní české roty Nazdar. Byli převezeni do Darney a zařazeni do řad československého vojska ve Francii. Vzniku samostatného československého vojska a samostatného státu Čechů a Slováků se Karel Bezdíček nedožil. Jisté však je, že věřil, že padne-li, nebude jeho smrt marná.

10. května 1925 odhalila sezemická jednota Československé obce legionářské za podpory města Sezemice, Tělocvičné jednoty Sokol Sezemice a řady spolků a státních institucí, svému hrdinovi, legionáři Cizinecké legie ve Francii, praporečníku roty Nazdar Karlu Bezdíčkovi pomník. Pomník znázorňuje Karla Bezdíčka ve stejnokroji francouzského vojáka s puškou a praporem v okamžiku jeho hrdinné smrti v bitvě u Arrasu. Při odhalení pomníku byl přítomno nevídané množství hostů z řad zástupců české a francouzské armády, úřadů a různých spolků včetně občanů Sezemic a návštěvníků z širokého okolí.

Přestože byl za okupace v roce 1940 vydán příkaz ke zničení pomníku, podařilo se ho zakopat a tím ho přes probíhající válku zachránit. Pomník Karla Bezdíčka byl znovu odhalen 28. října 1945.

Sdružením bývalých československých dobrovolníků byl 9. května 1925 při příležitosti 10. výročí bitvy roty Nazdar u Arrasu odhalen památník na jiném konci Evropy, ve Francii, v místě bojů roty Nazdar u La Targette a Neuville Saint Vaast. Je na něm nápis: „Ilsontchoisi de mourirpour la liberté.“ - Rozhodli se zemřít za svobodu. Zde je i symbolický hrob praporečníka roty Nazdar Karla Bezdíčka.

Příběh předčasně ukončeného života Karla Bezdíčka je zároveň příběhem roty Nazdar, příběhem českých legionářů na západní frontě za 1. světové války.

Text pod obrázkem zpracoval a fotografie poskytl Ing. Miroslav Balcar, CSc., Sezemice